20. Otevření chrámu v nebi
OTEVŘENÍ CHRÁMU V NEBI
To však ještě není všechno o posledních událostech před příchodem Ježíše. Zmínku o zemětřesení máme ještě v dalších verších knihy Zjevení. Jeden z nich je ve Zj 11,19: „Tu se otevřel Boží chrám v nebesích, a bylo v něm vidět schránu jeho smlouvy; rozpoutaly se blesky a rachot hromu, zemětřesení a hrozné krupobití.“
Zde se mluví o otevření chrámu v nebi a vidění schrány smlouvy (které ukrývají Desatero přikázání) na konci času.
Tento text patří do období šesté polnice. Poukazuje na to, že hrůzy sedmi nádob se odehrají na konci šesté polnice. Až bude vylita poslední sedmá nádoba, bude v nebi vše ukončeno – ‚dokonáno‘ – a Ježíš bude moci přijít na zem.
Poslechněme si, co k tomu píše EGW.
„Sdělení, že se otevřel Boží chrám v nebi a bylo vidět truhlu jeho smlouvy, odkazuje na otevření svatyně svatých v nebeské svatyni v roce 1844, kdy tam vstoupil Kristus, aby vykonal závěrečné dílo smíření. Lidé, kteří vírou sledovali svého Velekněze, když zahájil službu ve svatyni svatých, postřehli také truhlu Boží smlouvy. Studiem otázky svatyně pochopili změnu služby Spasitele a poznali, že nyní slouží před schránou Boží smlouvy a nabízí svou krev za hříšníky. Truhla v pozemském svatostánku ukrývala dvě kamenné desky, na nichž byla vyryta přikázání Božího zákona... Když se v nebi otevřel Boží chrám, věřící uviděli schránu Boží smlouvy. Ve svatyni svatých nebeské svatyně je uchováván Boží zákon – zákon, který Bůh vydal za hřmění hromu na Sinaji a zapsal svým prstem na kamenné desky.“ (GC 433-450)
Možná namítnete, že v uvedeném citátu E. G. Whiteová říká, že se to událo v r. 1844. To je pravda.
Jak tedy můžeme říci, že text popisuje posledního dění – závěru šesté polnice a že se to teprve stane?
Již jsem vysvětlovala, že prorocké texty mohou mít dvojí naplnění, že se dají vztáhnout, jak na dobu soudu (r. 1844), tak na dobu konce před Ježíšovým příchodem. Když tedy sestra Whiteová psala o otevření chrámu v nebi s Božím Desaterem, myslela tím r. 1844, protože se domnívala, že to bude rok Jeho příchodu. Jenže Ježíš tehdy přešel ze svatyně do svatyně svatých. Začal fungovat v nejsvětějším oddělení nebeské svatyně. Ale teprve až z nebeské svatyně odejde a půjde na naši zem, teprve potom bude nebe otevřeno, teprve potom bude moci každý vidět schránu smlouvu s Desaterem Božích přikázání!
O otevření svatyně se v knize Zjevení píše ještě na jednom místě: „Potom jsem viděl, jak se otevřela svatyně stánku svědectví v nebi…“ (Zj 15,5)
Znamená to snad, že lidé budou skutečně vidět do nebe?
Možná ano. Bůh jim znovu připomene, že Desatero, které napsal na kamenné desky, je stále platné a že podle tohoto Zákona budou souzeni. Každý si bude moci odpovědět na otázku, zda tato přikázání vědomě přestupoval nebo ne a jaké to pro něj bude mít následky.
Ještě jeden text od E. G. Whiteové: „Pak se na obloze ukáže ruka držící dvě kamenné desky složené na sobě… Ruka desky otevře a lidé na nich uvidí přikázání Desatera, zaznamenaná jakoby ohnivým perem.“ (Vítězství lásky Boží, E. G. White, str. 400)
Všichni lidé uvidí desky se Zákonem.
„Mraky ustoupí a objeví se hvězdné nebe, nevýslovně zářící v porovnání s černou a zlobnou oblohou po obou stranách. Z otevřených bran bude zářit sláva nebeského města. Pak se na obloze ukáže ruka držící dvě kamenné desky složené na sobě.“ (Vítězství lásky Boží, E. G. White, str. 400)
Před Božím Desaterem a před dnem Ježíšova příchodu se budou chtít skrýt ti, kdo si budou vědomi toho, že se rozhodli žít bez Boha. Lidé si uvědomí svoji hříšnost, svoji nehodnost, svoje protivenství vůči Bohu. Budou se obávat rozsudku a budou se před Bohem chtít schovat. Ti, kteří jej pošlapávali, budou volat: „Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránkovým! Neboť přišel veliký den jeho hněvu; kdo bude moci obstát?“ (Zj 6,16-17)
A co bude následovat po objevení se nebeského města v oblacích a po zhlédnutí Desatera?
„Lidé poznají, že byli oklamáni. Vzájemně se budou obviňovat, že se přivedli do záhuby. Všichni budou svorně proklínat své náboženské učitele. Nevěrní duchovní pastýři jim předpovídali příjemné věci. Vedli své posluchače, aby nebrali vážně Boží zákon a pronásledovali ty, kdo ho zachovávali. Nyní však budou tito falešní učitelé zoufale před ostatními lidmi vyznávat, že šířili bludy. Zástupy lidí budou zuřit. Budou volat: ‚Jsme ztraceni, a vy jste zapříčinili naši záhubu,‘ a obrátí se proti falešným pastýřům.“ (Vítězství lásky Boží, E. G. White, str. 410)
Lidé nebudou litovat svých hříchů a bezbožného způsobu života. Budou se zlobit na své falešné učitele, na to, že to tak dopadlo a že prohráli.