Příklady léčby syrovou stravou v sanatoriích
PŘÍKLADY LÉČBY VÝŽIVOU S POUŽITÍM PŮSTU.
SYROVÁ A BEZMASÁ STRAVA.
Velmi užitečné je začínání s bezmasou stravou po několikadenním půstu ovocném nebo na syrové stravě. Po takovémto přizpůsobení rostlinná strava není již tak ostře znatelná.
Klinika prof. Jurije Sergejeviče Nikolajeva při institutu psychiatrie v Moskvě. Nikolajev, lékař a psychiatr, zkoušel léčbu hladem ještě v r. 1948 na psychiatrické klinice Korsakov v Moskvě. Udivil ho fakt, že nemocní s psychózami mnohdy nechtějí jíst. Není to snad instinktivní obrana organismu, jakoby podvědomá tužba vyléčit se? Když insulinové a elektrické šoky působí léčivě následkem biochemických změn, které vyvolávají v mozku, tak přece půst působí stejně, je do jisté míry šokem a metabolickou proměnou organismu. Je třeba vyzkoušet, zda v půstu nejsou možnosti léčby nejtěžších nemocí, jakými jsou psychózy.
První dva případy použití půstu u mužů se schizofrenií nebyly úspěšné. Prvý z pacientů, lhostejný na hlad, půst, neměl žádnou snahu ani zájem. Druhý křičel, vymýšlel si a jedl, kde jen bylo možno. O dohodě s těmito nemocnými nebylo ani řeči.
Mladý psychiatr prožil těžké chvíle, ale jeho představení mu dodala vytrvalosti. Opakoval zkoušky na jiné klinice, a tam se to povedlo. Jeho prvním úspěšným případem byl schizofrenik ve stavu katatonické tuposti, mlčící a nepřijímající pokrm. Po několika dnec plného půstu promluvil a sdělil, že „hlasy“ mu nedovolovaly jíst. Postupně začal hovořit, spolupracovat při léčbě a po měsíci půstu nastala plná remise choroby.
Pak přicházely i další úspěchy. Nikolajev začal léčit půstem nejen psychózy, ale i různé nemoci somatické. Vytvořil si široký okruh spolupracovníků a následovníků. Nutno říci, že Nikolajev a jeho spolupracovníci kladou velký důraz na přidržování se půstu a po něm pak výživy mléčně zeleninové s plným vyloučením masa, uzenin, ryb, kouření a alkoholu. Pokud se pacient vrací k masité stravě, riziko návratu nemoci je zde velmi velké.
Uvádím několik příkladů z Nikolajevovy kliniky, která se nalézá v rámci psychiatrického institutu v Moskvě pod názvem Klinika dietoterapie v psychiatriii.
1. Psychóza vtíravých myšlenek. Pacient zcela zdravý a silný muž, stěžuje si na velmi trýznivé, vtíravé a agresivní myšlenky. Tyto zmizely již po čtvrtém dni půstu, po 35 dnech půstu trvalé uzdravení. Nikolajev praví, že v jiných případech smyšlenek a dotírání myšlenek dává půst velmi dobré výsledky, ale obvykle teprve v době obnovy, když nervová soustava začíná již normálně pracovat.
2. Hluboká deprese po porodu. Nemocná projevovala silný úlek, myšlenky a halucinace. Sedmý den psůtu se trochu uklidnila, přestala slyšet hlas zemřelé matky. Půst trval 15 dní. V době obnovy rychlé zlepšení. Odešla v dobrém stavu.
3. Hypochondrická forma schizofrenie s tzv. přidruženou dismorfofobií. Nemocný 22 let, již delší čas se vyhýbal lidem, zamykal se do tmavé komory. Šílel, když s ním chtěl někdo hovořit. Příčinou toho byly domněnky ve vztahu k jeho dolní čelisti. Po 30 denním půstu jevy choroby zcela zmizely. Po 11 letech návrat s poněkud jinými jevy. Opakování měsíčního půstu přineslo opět silné zlepšení.
4. Otylost u muže 140 kg hmotnosti. Po měsíčním půstu pokles hmotnosti na 90 kg. Nikolajev praví, že tuční lidé nesnášejí dobře dlouhodobý půst. Po několika dnech se mohou projevovat těžké bolesti hlavy, vrhnutí, bušení srdce, apod. Pak je nutno půst přerušit a opakovat ho za nějaký čas, rozložit léčení „ na splátky“ a pokaždé pečlivě provést období obnovy.
5. Vředová nemoc dvanácterníku. Stáří pacienta 52 let, od 13 let se léčil bez úspěchu. Po 15 dnech půstu zmizely jevy klinické i rentgenové. Kontrola po dvou letech – bez návratu.
U sta nemocných, léčených v klinice Nikolajeva na vředovitost žaludku a dvanácterníku, jen u třech se vrátila choroba během 1-3 let.
6. Záducha průdušek. Nemocný 64-letý měl časté záchvaty záduchy, především denně na jaře. V prvních dnech půstu přicházely obden, že bylo nutno používat léky. Od pátého dne záchvaty zanikly a již se neukázaly.
7. Hostec kloubový, znetvořující. Nemocná 26 let, bledá až sinalá, pohublá, depresivní, silné bolesti, deformace a omezená pohyblivost kloubů. Farmakologická léčba nepomáhala, a i když se jevil půst protichůdný ve vztahu k hubenosti, nemocná sama žádala o tuto léčbu, vidouc v ní poslední možnost. První tři dny půstu byla podrážděná, nespala, bolesti nepomíjely. Čtvrtý den lehké zlepšení. Ztráta hmotnosti těla o 2,5 kg. Pátý den znamenité zlepšení, začala chodit bez pomoci. Psychická nálada rovněž dobrá i spánek. Po 25 dnech půstu ztráta hmotnosti těla byla 9 kg, nemocná se cítila dobře, bolesti nebylo, klouby byly pohyblivější. Zlepšení nastávalo rovněž i v období obnovy. Po odchodu z kliniky nastoupila do zaměstnání. Kontrola po šesti měsících prokázala, že nadále pracuje, stav se nezhoršil.
Sanatorium dr. Buchingera v NSR:
Buchinger , stejně jako jiní specialisté, doporučuje zeleninovou výživu, více syrovou. Jak vidíme, efekt léčby se ne vždy projeví již v době půstu. Někdy nastává zlepšení až v době obnovy nebo i později. Při stálém dodržování zeleninové výživy pak trvalé zlepšení.
Příklady léčby půstem:
1. Ledvinové kaménky. Nemocný 50 let, časté záchvaty bolesti, které se opakovaly mezi 14.- 17. dnem půstu, přičemž s močí odcházely drobné kaménky. Od té doby bez potíží. Kontrola po 9 letech – zdravý, bez recidivity.
2. Chronický hostec kloubový. Nemocná 38 let. Sedmý den půstu silné pocity tření, silné bolesti kloubů, horečka kolem 39°C. Nadále půst. Po týdnu horečka opadla, rychlé zlepšení, trvalé vyléčení.
V tomto případě náhlé a silné zostření lze považovat za intenzivní „průlom“ s obnovením a mobilizací starých ohnisek nemoci.
3. Vředovitost. Nemocná 48 let, vředovitost po zápalu žil. Během půstu rychlé hojení ran. Po dvou týdnech vyléčena.
4. Vysoký tlak a otylost. Nemocná 52 let, tlak tepen 198/120 rtuťového sloupce. Otylost, zácpa, bolest hlavy, zvětšení srdce. Půst 17 dní. Již po osmi dnech tlak 150/90 rtuťového sloupce. Při odchodu 130/85 mm rtuťového sloupce. Silné zlepšení nálady.
5. Záducha průdušek. Nemocný 58 let následkem těžkého astma, invalidní důchod. Půst dvacetidenní. Ke konci tohoto období, přes zákaz lékaře, konal několikahodinové výlety do hor. Odešel vyléčen.
6. Záducha, hnisavý zápal průdušek. Nemocná 66-ti letá. Těžká záducha. Dvoutýdenní půst bez zlepšení. Dále těžké záduchové záchvaty. Po čtyřech měsících zpráva – plně zdravá.
V tomto případě půst zřejmě předčasně ukončen, ale správná výživa, udržovaná i později, vykonala své, i když opožděně.
7. Lupenka. Nemocná 18-ti letá s lupenkou po celém těle, především na tváři a hlavě. Mnoho bezúspěšných dermatologických léčeb. Půst 21 dnů – silné zlepšení, dobrá nálada. Během příštího roku tři léčivé půsty, celkem 82 dnů. Vyléčení. Kontrola po osmi letech prokázala stav velmi dobrý při stále setrvávající bezmasé výživě, málo slané, více syrové, bez alkoholu.
8. Těžká migréna – 40-ti letá, nemocná. Po 20-ti dnech půstu zdravá. Po týdnu doma silný záchvat migrény. Po uplynutí půl roku zpráva, že to byl záchvat poslední, pak zdravá.
9. Křečovitá zácpa. Nemocná 27 let, od 16 let zácpa. 16-ti denní půst, pak po obnově normální stolice. Udržuje doporučenou zeleninovou výživu, činnost střev normální.
10. Zácpa atonická. Nemocná 49 let, od 30 let zácpa, léky nepůsobí. Závratě a bolesti hlavy, nespavost, neurastenické jevy. 21-ti denní půst bez účinku. Nezapůsobily ani klystýry, ani projímadla. Po týdnu obnovy propuštěna bez velkého zlepšení. Udržuje rostlinnou výživu. Týden po návratu domů normální stolice a normální činnost střev.
Sanatorium Bircher-Bennera v Curychu:
Příklady léčby:
1. Chronický hostec kloubů. 44 letá nemocná, půl roku na posteli, nemůže asi sedět. Bledá, předčasně zestárlá, bez zubů následkem práchnivění v mládí. Drobné klouby rukou a nohou znetvořeny, levé zápěstí tuhé, malá pohyblivost v bedrech, pravé koleno tuhé. Každý pohyb bolestivý. Zácpa. Tlak 82/110. Nemocná měla vždy smíšenou stravu. Léčba trvala dva měsíce, z toho 4 týdny syrové stravy, pak dodatky z vařené zeleniny a brambor, 1 sklenka syrové ovocné šťávy. Po pěti dnech syrové stravy hojné močení, hmotnost těla se snížila na 68,5 kg. Od čtvrtého dne léčby normální stolice. Po čtyřech týdnech nemocná mohla již sedět v křesle. Tvrdost kolena ustoupila. Po osmi týdnech se oba bederní klouby uvolnily a levé zápěstí se mohlo ohnout o 35°. Hemoglobin v krvi vzrostl ze 60 na 80. Tlak z počátečních 95/60 na 140/90 mm rtuťového sloupce. Hmotnost těla posléze byla 68,5 kg, tlak 10/25. Nemocná zrůžověla, jakoby omládla. Chodí. Odešla jako zdravá s doporučením dalšího užívání a přidržení se rostlinné stravy podle Bircher-Bennera. Po šesti měsících další zlepšení – levé zápěstí normálně pohyblivé, změny drobných kloubů ustoupily. Jen pravé koleno bylo ještě trochu silnější než levé. Pacientka hodně chodí a normálně pracuje jako před nemocí.
2. Kornatění, neschopnost pohybu. Nemocný 54 lt. Řadu let časté cesty a hotelová strava, s větším množstvím masitých pokrmů, alkoholu, kávy. Hodně kouří. Při přijetí do sanatoria tlak 200/135 mm. Zvětšení srdce, záducha, sinavost. Otylost. Léčba: několik měsíců syrová strava s přidáním vodoléčby a světelných koupelí. Zpočátku výrazné zlepšení s poklesem tlaku, pak dlouhé, několikatýdenní období slabosti a deprese, přičemž nemocný i nadále zůstal při syrové stravě. Postupně vzrůst sil, ústup deprese, návrat chuti k jídlu. Vsunutá „přechodná“ strava, při které nastalo rychlé zlepšení, jevy nemoci ustoupily. Kontrola po dvou letech ukázala velmi dobrý zdravotní stav při stravě Bircher-Bennera.
3. Migréna. Hemeroidy. Nemocná 47-letá. Od 20-ti let bolestná migréna, záchvaty obden. Rarmakologická léčba bez úspěchu. Bolesti revmatické, páteře, rychlá únava, zácpa, hemeroidy. Často se nachladí. Mírně otylá. Tlak 160/105 mm. V krvi hladina kyseliny močové 6,6 mg% (norma je 3-4 mg%). Léčba: 6 týdnů syrové stravy. V druhém týdnu silné zlepšení, později období oslabení. Moč tmavá a matná, co dva dny silné záchvaty migrény, pak týden horečka. Střídání „lepších“ a „horších“ dnů. Po 6 týdnech další a výraznější zlepšení, klidnější spánek, záchvaty migrény ustoupily, občas ještě slabé bolesti hlavy, únava, střídavá teplota. Ke stravě přidávána syrová zelenina. Po 10-ti týdnech propuštěna ze sanatoria. Setrvává při zeleninové výživě podle Bircher-Bennera. Po třech měsících opětná 14-ti denní kúra v sanatoriu. Stav velmi dobrý. Únava a bolest hlavy zcela ustoupily, hemeroidy zmizely. Hmotnost těla se snížila za 67 kg na 58 kg. Hladina kyseliny močové 4,4 mg. (Pacientka činí dojem omlazené, pohyblivé osobnosti, plné radosti.)
4. Ekzém. Nemocný 60-ti letý. Překrmoval se, mnoho masa, alkoholu, cigaret, kávy, čaje. Několik let již trpí sužujícím se ekzémem po celém těle. Zvětšená játra. Hemeroidy, tlak 155/105. Kyselina močová 8,5 mg%. Nemocný dostával po 24 týdnů syrovou stravu. Hladina kyseliny močové se snížila. Když přišla na 5 mg%, ekzém zmizel. Ustoupily i hemeroidy a zvětšená játra. Kontrola po čtyřech letech prokázala stav velmi dobrý. Pacient se přidržuje zeleninové stravy.
5. Otylost. Nemocný 55 let, hmotnost těla 176 kg, nespavost, slabost. Vždy rád dobře a mnoho jedl. Poslední léta musel co dvě hodiny jíst něco „výživného“, jinak se cítil sláb. Po dvou týdnech syrové výživy přišla prvá „krize“ – silná slabost, deprese, tmavá moč, páchnoucí dech a pot. Střídání „krizí“ a zlepšení. Po třech měsících zlepšení nálady. Hmotnost těla spadla ze 176 kg na 126 kg. Síly se vrátily, nenormální hlad ustoupil, nemocný se vrátil do zaměstnání.
6. Žaludeční vředy. 42 letý nemocný. Od mládí časté bolení břicha, před 14-til lety krvácení zažívací trubice. Rentgenem prokázané vředy žaludku. Pacient mnoho cestoval, restaurační strava, mnoho masa, léčení doma. Výživa: k obědu mandlové mléko, ovocné a zeleninové šťávy, vařená zelenina. Po několika týdnech s přidáním vařených brambor, rýže, chleba. K tomu světelné koupele a vysušující obklady na břicho. Během tří měsíců zlepšení. Rentgen prokázal normální stav žaludku. Pacient se cítí zdráv, hodně pracuje. Nadále rostlinná strava.
7. Asi v r. 1937 se v sanatoriu objevila zpěvačka, která vlivem zápalu horních cest dýchacích ztratila hlas. Žádná léčba jí nepomohla. Dr. Bircher-Benner řekl dámě, že nepotřebuje žádnou místní léčbu. Ráno vstávat nejpozději v 6 hodin, jít spát ve 20 hodin, nejíst maso, cukr, sladkosti, nepít alkohol, kávu, čaj, jíst syrovou stravu, celozrnný chléb, vařené brambory, trochu vařené zeleniny, málo soli. Jedno hlavní jídlo denně a dvě ovocné svačiny. Ráno 1-2 hodinový pochod do hor, bez ohledu na počasí. Koupele vzduchem a sluncem, péče o pleť.
Po třech měsících se zpěvačka opět objevila, zapěla krásně árii.
8. Vyléčil se i kanadský lékař-pediatr, Dr. Jackson. Rodina byla zámožná a zatížena civilizačními nemocemi, používala mnoho masa, vajec, másla, smetany a cukru. Na tuto stravu přešel i Dr. Jackson po ukončení studia. Trpěl vleklými nemocemi. V 50-tých letech byl již starcem, neschopným zaměstnání. Mimo rakoviny měl všechny nemoci. Slabé srdce a plíce mu nedovolily ani vystoupit do schodů. Slavný kardiolog D. William Osler po prohlídce Dr. Jacksonovi řekl, že má ještě tři měsíce života. V tu dobu Dr. Jackson jedl několikrát denně „silnou“ masitou stravu a hodně cukru. Bylo stále hůře. Rozhodl se pro půst. Každou hodinu vypil skleničku vody a nic více. Prvé tři dny byly pro něj hrozné, ale vydržel. Čtvrtého den se cítil již lépe. Za tři týdny přidával do vody pomerančovou šťávu. Po ukončení půstu nejen že začal chodit, ale i běhat. Nyní Dr. Jackson přešel na stravu ovocně zeleninovou, mléčnou. Zcela se zřekl masa, ryb, uzeni, vajec a cukru. Gymnastika, dechová cvičení, chladné omývání, daleké procházky, ba i sport způsobily postupný zánik všech jeho nemocí. Po čtyřech letech pocítil přítok nové síly v celém organismu. Vyšel do 50-ti poschodí. Z 12-ti mužů mladších, nikdo nevyšel více než do dvanáctého poschodí.
V 80-ti letech života, v plné životní energii a zdraví Dr. Jackson napsal historii své nemoci a uzdravení v knize „Jak být zdravý“. Kniha se stala bestselerem v Americe před II. Světovou válkou.
Dr. Jackson je ctitelem přírody. Podle něj je civilizace příčinou vážných poruch. Ve své knize píše, že zdraví získal teprve, až přerušil kontakt s oficiální léčbou a odevzdal se léčbě přírodní. Škodíme přírodě a ničíme její léčivou sílu, když se snažíme získat jen výhody a potěšení, které nám dává civilizace, jež nás rozmazluje a odebírá nám odolnost. „Nevyléčitelně nemocní“ získávají vesměs zdraví, když se vrátí k přírodnímu způsobu života. Přírodnost, přirozenost je něco, o co máme usilovat v našich fyzických životních podmínkách a zvycích. A v současnosti se lidé snaží žít co nejnepřirozeněji, v největších výhodách a slastech, a to jak ve způsobu života, tak i stravování se.
80-ti letý autor výše zmíněné knihy spal při otevřeném okně, v zimě okno jen přivřel, ráno cvičil, omýval se studenou vodou, konal až 8 km pochody, přičemž hluboce dýchal. Jedl ovoce dostupné v té či oné roční době. Pil mléko nebo žitnou kávu. K obědu mléko a kaši z rozemleté pšenice nebo celozrnný chléb s máslem a medem, což byla jediná sladkost, kterou si dovolil. K večeři salát z cibule, ředkve, květáku, celeru, rajčat, ořechů. V zimě dušenou zeleninu, sladké sušené ovoce, skleničku žitné kávy. V létě někdy večeře sestávající z jahod a mléka. Občas po několik dnů jen ovoce a mléko ředěné vodou, aby si střeva odpočinula a vytrávila.
Lze dodat, že pacienty Bircher-Bennera mohli být lidé zvyklí na velké dávky masa, kávy, silného čaje, alkoholu, tabáku. Tyto, po celá desetiletí udržované návyky, není možno rychle likvidovat a vyklidit nánosy. Také po počáteční době zájmu a trpělivosti u pacientů docházelo k odporu vůči syrové stravě, k psychické depresi, slabosti a znechucení, ačkoliv zde hrála samozřejmě svou roli vleklá „otrava“, mobilizující z tkání toxické substance. V průběhu „očišťování se“ organismu se celkový stav a nálady výrazně zlepšovaly, jak o tom svědčí případy.