12. Satan svržen na zem
SATAN SVRŽEN NA ZEM
Teď se vrátíme znovu ke službě Ježíše v nebi.
Nejdříve se podíváme, co píše Bible ve Starém zákoně o tom, co se dělo poté, když kněz odstoupil od oltáře?
„Když (kněz) dokončí smírčí obřady za svatyni, za stan setkávání a za oltář, přivede živého kozla.“ (3 Moj 16,20)
Byl přiveden kozel.
„Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla. Vyzná nad ním všechny nepravosti Izraelců a všechna jejich přestoupení se všemi jejich hříchy a vloží je na hlavu kozla; pak ho dá připraveným mužem vyhnat do pouště. Kozel na sobě ponese všechny jejich nepravosti do odlehlé země. Toho kozla vyžene na poušť!“ (3 Moj 16,21-22)
Kněz obětoval býčka (beránka) jako oběť za hřích. „Přivede Áron býčka jako svou oběť za hřích, aby za sebe a za svůj dům vykonal smírčí obřady, a porazí ho jako svou oběť za hřích.“ (3 Moj 16,11) Ale kozel znázorňoval toho, kdo nesl vinu lidí a jejich „nepravosti do odlehlé země“. Následně byl kozel vyhnán na poušť.
Jak to ale souvisí s děním v nebeské svatyni a s událostmi šesté polnice? – I na konci času bude ‚kozel‘ neboli satan, jež ponese nepravosti lidu, vyhnán.
Kam bude satan vyhnán?
„A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.“ (Zj 12,7-9)
Ano, satan bude vyhnán z nebe a svržen na zem. (Je to zřejmé ze Zj 8,5 i Zj 12,9.) Satan byl doposud v nebi, ne na zemi. Země mu byla dána jako místo, kde může projevit svou moc a sílu zla.
„Běda však zemi i moři, neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo času mu zbývá.“ (Zj 12,12)
Poté budou z nebe svržena i třetina andělů, které satan svedl na svou stranu, Božích andělů, jež se rozhodli následovat satana. Jsou nazváni hvězdami spadlými z nebe. „Veliký ohnivý drak (satan) smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem.“ (Zj 12,3.4)
Možná namítnete, že ve verších 3 Moj 16,20-22 se jedná o vypovězení satana na poušť neboli uvržení do propasti na 1000 let: „Tu jsem viděl, jak z nebe sestupuje anděl, který má v ruce klíč od propasti a veliký řetěz. Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana, na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti…“ (Zj 20,1-3), že se jedná o období po příchodu Ježíše, o závěrečné zničení hříchu.
Povšimněme si však jedné věci. Po ukončení starozákonních obřadů popsaných v 3 Moj 16,1-22, které končí vyhnáním kozla na poušť (verš 22), je v následujících textech napsáno, že si kněz převlékne oděv: „Potom vstoupí Áron do stanu setkávání a svlékne lněné roucho, které si oblékl při vstupu do svatyně, a zanechá je tam. Celý se omyje vodou na svatém místě a obleče si své roucho…“ (3 Moj 16,23.24)
Před příchodem do tábora musel kněz vykonat „zápalné oběti“ a „smírčí obřady“.
„Celý se omyje vodou na svatém místě a obleče si své roucho. Pak vyjde, vykoná zápalnou oběť za sebe i zápalnou oběť za lid a smírčí obřady za sebe i za lid.“ (3 Moj 16,24)
Je pozoruhodné, že před příchodem Ježíše na zemi bude i v nebi ukončen „obětní hod“ – dle Da 9,27: „Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou.“ (Více o výkladu proroctví Da 9 je uvedeno v kap. Sedmdesát týdnů).
Znamená to, že i Ježíš v nebi ukončí svoji úlohu velekněze a převlékne si šat. Poté si oblékne čisté šaty a bude se chystat na zem. Stejně tak tomu bylo ve starozákonním Izraeli, kde kněz mohl vstoupit do „tábora“, až když se omyl vodou a vypral si šaty: „Ten, kdo vyhnal kozla pro Azázela, vypere si šaty a celý se omyje vodou. Teprve pak smí vstoupit do tábora.“ (3 Moj 16,26)
Proto se vyhnání „kozla“ (satana) uskuteční před tím, než Ježíš přijde. Nemůže se jednat o tisícileté období, kdy bude satan držen v propasti (Zj 20,3)
Tajemství nepravosti
Zamysleme se ještě nad jedním výrazem, a to ´tajemství nepravosti´, o kterém se zmiňuje Bible? - „Nebo již tajemství nepravosti působí, toliko až by ten, jenž jej zdržuje nyní, z prostředku byl vyvržen.“ (2 Te 2,7 – kralický překlad). „A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš `zabije dechem svých úst´ a zničí svým slavným příchodem. Ten zlý přijde v moci satanově…“ (2 Te 2,8.9)
Neznamená to právě ono svržení satana na zem? Bude skutečně satan touto 'nepravostí‘?
Jak se začne satan po svém svržení z nebe projevovat?
Bude dělat velké zázraky: „A činí veliká znamení, dokonce i oheň z nebe nechá před zraky lidí sestoupit na zem. Bylo jí (šelmě) dáno dělat znamení… a svádět jimi obyvatele země…“ (Zj 13,13.14)
„Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Ten se postaví na odpor a `povýší se nade všecko, co má jméno Boží´ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce `usedne v chrámu Božím´ a bude se vydávat za Boha.“ (2 Te 2,3.4)
„Ten zlý přijde v moci satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě…“ (2 Te 2,9)
Satan se pokusí při působení tady na zemi napodobit Ježíšův příchod.
„Pavel nepovažoval antikrista za ateistickou moc, ale za někoho zdánlivě zbožného, kdo bude tvrdit, že hovoří na místě Ježíše a jeho jménem. Popsal antikrista jako Mesiášova rivala majícího svoji vlastní slavnou ‚parusii‘ (příchod), která je parodií Ježíšova příchodu.“ (Světlo pro poslední dny, Hans K. LaRondelle, str. 32)
„Ten zlý“ se bude vydávat za Mesiáše a bude „předvádět veliká znamení a zázraky“, že by svedli i „vyvolené, kdyby to bylo možné“ (Mt 24,24).
E. G. Whiteová o tom píše: „Vrcholným činem velkého podvodného dramatu bude satanovo napodobení Ježíše Krista. Církev dlouho tvrdí, že očekává příchod Spasitele jako splnění svých nadějí. Boží nepřítel zdánlivě napodobí Kristův příchod. V různých částech světa se satan lidem ukáže jako vznešená bytost oslňující krásy, podobající se Božímu Synu, jak ho popisuje Jan ve Zjevení (Zj 1,13-15). Slávu, která ho bude obklopovat, nepřekoná nic, co doposud spatřilo lidské oko. Zazní vítězoslavné volání: ‚Kristus přichází! Kristus přichází!‘ Lidé budou padat před ním v úctě na zem, on pozvedne ruce a bude jim žehnat, jako Kristus žehnal svým učedníkům, když žil na zemi. Jeho hlas bude měkký, podmanivý a melodický. Laskavým hlasem zopakuje některé z pravd, které kdysi vyslovil Spasitel, bude uzdravovat lidské nemoci, a pak bude lidem tvrdit, že změnil sobotu na neděli, a bude všem přikazovat, aby světlili den, kterému on požehnal. Bude prohlašovat, že lidé, kteří stále zachovávají sedmý den, se rouhají jeho jménu tím, že neposlouchají jeho anděly, které k nim poslal se světlem a pravdou. To bude klam, kterému takřka nebude možné odolat… Boží lid však nebude sveden. Učení tohoto falešného Krista nebude souhlasit s Písmem. Bude žehnat ctitelům šelmy a jejího obrazu, tedy lidem, o nichž Bible říká, že na ně bude vylit Boží hněv…
Bůh satanu nedovolí, aby přesně napodobil způsob Kristova příchodu. Spasitel upozornil své následovníky, že budou v této oblasti vystaveni podvodům, proto jednoznačně popsal způsob svého druhého příchodu: „Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné… Když vám řeknou: `Hle, je na poušti´, nevycházejte! `Hle, v tajných úkrytech´, nevěřte tomu! Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.“ (Mt 24,24.26.27) Skutečný příchod Pána Ježíše nebude možné napodobit. Budou o něm vědět všichni lidé, celý svět ho uvidí.“ (GC 623-625)
Můžeme být rádi, že o tom víme. Když to přijde, budeme na to připraveni. Budeme schopni rozeznat falešného mesiáše od pravého,“ protkala maminka náš rozhovor nadějí. „Jak málo času zbývá! Jak se dějiny řítí nemilosrdně k brzkému závěru!
Ohyzdná modla
A co bude ‚šelma‘ (satan) po svém svržení na zem provádět?
‚Šelma‘ postaví jakousi ‚modlu‘. V knize Daniel je ‚šelma‘ popisována jako ‚pustošitel‘ a ‚socha‘ jako ‚modla‘, neboli ´ohyzdná modla pustošitele‘:
„Hle, pustošitel na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí." (Da 9,27)
„Od doby, kdy bude odstraněna každodenní oběť a vztyčena ohyzdná modla pustošitele, uplyne tisíc dvě stě devadesát dní.“ (Da 12,11)
„…znesvětí svatyni i pevnost, vymýtí každodenní oběť a dají tam ohyzdnou modlu pustošitele.“ (Da 11,31)
V knize Zjevení se píše, že ‚šelma‘ (satan) postaví ‚sochu‘ (modlu). Apoštol Jan viděl „šelmu, jak vyvstala ze země… mluvila jako drak… rozkazuje obyvatelům země, aby postavili sochu té šelmě… Je jí dáno, aby do sochy té šelmy vdechla život, takže ta socha mluvila a vydala rozkaz, že zemřou všichni, kdo před ní nepokleknou.“ (Zj 13,11.14.15)
V těchto verších je popsáno, co bude šelma dělat – bude nutit všechny lidi, aby před sochou (modlou) poklekli.
Co bude tou sochou? Před čím budeme muset pokleknout?
E. G. Whiteová píše, že onou ‚sochou‘ bude vydání nedělního zákona (viz kap. Pronásledování).