13. Pronásledování
PRONÁSLEDOVÁNÍ
Co nebo kdo je vlastně ´šelma´?
Jde o satana.
Adventisté sedmého dne věří, že se jedná o papežství, katolickou moc nebo přímo o papeže. Jsem si jistá, že v minulosti – v době pronásledování křesťanů a upalování kacířů byla šelmou katolická církev. Ale je jí doposud?
Z biblických textů není úplně jisté, zda se pojmem ‚šelma‘ myslí přímo satan nebo církev a církevní vůdcové, kteří budou šelmou vedeni. Pokud šlo kdysi o vliv katolické církve a papežství, nemusí tomu tak být nyní. Stále mi hlavou vrtal verš z Bible, kde je napsáno, že ‚šelma byla a není, a zase bude‘ (Zj 17,8). Papežství a dlouhá doba pronásledování, která trvala 1260 let, skončila, zdá se, že se nic neděje, ale ´šelma´ se zase objeví, avšak ‚půjde do záhuby‘ (dle Zj 17,8).“
Jak to ale chápta - že se zase objeví?... Jak poznáme, že papežství opět začalo fungovat? A bude se zase jednat o papežství?“
Dovoluji si vznést domněnku, že půjde spíše o protestantské církve, které se v poslední době tolik přibližují katolické církvi a nechávají se více a více ovlivňovat satanem a jeho nebiblickým učením?
Ellen Whiteová k tomu píše následující: „Římská církev se svých nároků na pozemskou vládu nevzdala. Jestliže svět a protestantské církve přijímají den odpočinku ustanovený touto církví a odmítají Biblickou sobotu, uznávají vlastně její mocenské nároky. I když se přitom odvolávají na tradici nebo na autoritu církevních Otců, popírají právě tu zásadu, která je dělí od Říma, že totiž ´Bible, a jedině Bible, je náboženskou autoritou protestantů´. Katolíci mohou sledovat, jak se tyto církve samy obelhávají a úmyslně zavírají oči před skutečností. Když hnutí, které se snaží prosadit nucené zachovávání nedělního klidu, nachází kladnou odezvu, může se radovat a těšit se, že časem se možná celý protestantský svět vrátí pod prapor římské církve.“ (GC 448)
Povšimněme si, že v citátu Whiteová píše, že protestantismus bude mít takovou moc, že bude prosazovat zachovávání nedělního klidu. Svěcení neděle není biblickým učením. V Bibli se píše, že pravým dnem odpočinku je sobota.
Uvedu ještě jeden citát: „Změna soboty je znamením pečetě autority římské církve. Ti, kteří, i když rozumějí požadavkům čtvrtého přikázání, si vybrali, že budou zachovávat falešnou sobotu namísto pravé, se tak zavazují být věrni moci, která samotná to rozkázala. Znamením šelmy je papežská sobota, která je přijímána světem namísto Bohem určeného dne.“ (Ev 234-235)
Znamená to tedy, že falešná sobota, tedy neděle, se stane znamením šelmy, znamením církví, které sešly ze správné Boží cesty.
Všimněme si, jak se v poslední době stále zmenšuje rozdíl mezi katolickou církví a ostatními, tzv. protestantskými církvemi. Málokteří věřící si uvědomují rozdíl mezi svěcením soboty a neděle. Pečeť šelmy přijmou všechny církve (nebo spíše jednotlivci), které přijímají katolickou neděli.
„Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku, bude pít víno Božího rozhorlení…“ (Zj 14,9) „a nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem (sochou) a nechal si vtisknout její jméno.“ (Zj 14,11)
„A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch.“ (Zj 13,16)
Takže ti lidé, kteří se vědomě pokloní před sochou šelmy, tj, přijmou její cejch (pečeť), budou Bohem zavrženi. A naopak ti, kdo budou věrni Bohu, obdrží znamení (cejch, pečeť) Boží. V Bibli je napsáno: „Hospodin zavolal muže oděného lněným šatem, který měl na bedrech písařský kalamář, a poručil mu: ´Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají´.“ (Ez 9,4)
Pozorně si všimněme této věci: Jeruzalém představuje církev (věřící lid). Znamením na čele (Boží pečetí) budou tedy označeni lidé z různých církví, kteří ´vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi´. Muž ve lněném oděvu představuje Ducha svatého, který dává pečeť vyvoleným věřícím.
Takže Boží pečeť přijmou ti, kdo budou zachovávat pravá Boží nařízení (rozeznají v církvi změnu Desatera ze soboty na neděli).
Záleží především na jednotlivých věřících, jak se k dané věci postaví. Zda budou následovat odpadlou církev nebo Boha.
Útěk na poušť
Jakmile zaujme satan hlavní roli v celosvětové církvi (bude stát na místě svatém - zjeví se jako Ježíš) a bude si vynucovat autoritu, pak budou praví věřící vyzváni k uprchnutí.
Když bude satan svržen na zem, začne pronásledovat ‚ženu‘. „Když drak viděl, že je svržen na zem, začal pronásledovat ženu.“ (Zj 12,13)
V knize Zjevení je pravá církev připodobněna k ženě. Jedná se o věřící lid srdcem odevzdaný Ježíši.
Církev (‚žena‘) před satanem uprchne na poušť, kde bude 3,5 roku (= rok a dva roky a polovinu roku, tj. 1260 dní, dle Zj 12,6.14)
„…té ženě byla dána dvě mocná orlí křídla, aby mohla uletět na poušť do svého útočiště, kde ukryta před hadem byla zachována při životě rok a dva roky a polovinu roku. (Zj 12,14)
„Žena pak uprchla na poušť, kde jí Bůh připravil útočiště, aby tam o ni bylo postaráno po tisíc dvě stě šedesát dní.“ (Zj 12,6)
V Bibli máme další text, kde jsme vyzýváni, že až uvidíme `znesvěcující ohavnost´, máme uprchnout. „Když pak uvidíte ‚znesvěcující ohavnost‘… jak stojí na místě svatém… tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor; kdo je na střeše, ať nesestupuje, aby si něco vzal z domu; a kdo je na poli, ať se nevrací, aby si vzal plášť.“ (Mt 24,15-18 a Mk 13,14-16)
Znamená to tedy, že opravdová Boží církev nebo Bohem vyvolení lidí budou muset uprchnout pryč od bezbožných církví a od bezbožných lidí. Jedině oddělení se od nepravého náboženství ji ochrání před ´hadem´, před satanovými útoky.
Pozor ale na slovo ‚uprchnout‘. Neznamená to doslovné izolování se od světa, ale spíše o nepřijetí jeho způsobů a víry, které nejsou založené na Bibli, na svěcení Desatera a zachovávání sedmého dne odpočinku - soboty.