Jdi na obsah Jdi na menu
 


17. Sedmdesát týdnů

2. 7. 2012

 SEDMDESÁT TÝDNŮ

 

 

Pravidelně jsem navštěvovala jednu paní, se kterou jsme se bavily nejenom o různých všedních záležitostech, ale i o duchovních věcech. Narazily jsme i na téma doby konce.

Tato hluboce věřící žena mě přivedla ke čtení deváté kapitoly knihy Daniel. V této kapitole je zapsáno zvláštní proroctví.

 Radila mi, abych si za slovo „pomazaný vévoda„ zkusila dosadit slovo „Duch svatý“.

Začala jsem tedy číst stěžejní text: „Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy, než dojde k zproštění viny, k uvedení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění a proroctví, k pomazání svatyně svatých. Věz a pochop! Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma až k pomazanému vévodovi (Duchu svatému) uplyne sedm týdnů. Za šedesát dva týdny bude opět vybudováno prostranství a příkop. Ale budou to svízelné doby. Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný (Duch svatý) zahlazen a nebude již. Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. Sám skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení. Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou. Hle, pustošitel na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí.“ (Da 9,24-27)

Přečetla jsem si uvedené verše, ale nebyla jsem z toho moudrá. „Vždyť je to proroctví, které už adventisté dávno vyložili,“ říkala jsem si.

Věřila jsem tomu, že církev zná správný výklad 490 dní. Že jde o proroctví, jež skončilo v roce 1844, kdy Ježíš v nebi přešel do další části nebeské svatyně, do nejsvatějšího oddělení, do tzv. svatyně svatých. Od r. 1844 až dodnes probíhá v nebi Boží soud. Bůh soudí každého člověka podle jeho činů. Až bude tento soud u konce, tj. o každém jednotlivci bude rozhodnuto, zda bude zachráněn (spasen) nebo za své viny zemře, přijde na zemi Ježíš. V Bibli se píše, že každý bude souzen podle skutků zapsaných v nebeských knihách: „Viděl jsem (prorok Jan) mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách.“ (Zj 20,12)

Souhlasila jsem s tímto výkladem. Výklad 490 let z dlouhodobého pohledu je již minulostí, ale co když výklad pro posledních 490 dní čeká naplnění teprve v budoucnosti? Potvrzovalo to i domněnku, že Bibli lze vykládat ve více ‚rovinách‘, tj. že proroctví se mohou opakovat.

Vždyť i ona věřící žena mi připomínala, že toto proroctví zní jako popis posledních let. Víme, že biblická proroctví byla napsána zejména pro ty, kteří se DOČKAJÍ druhého příchodu Pána Ježíše! Píše se: „Blaze tomu, kdo předčítá slova tohoto proroctví, a blaze těm, kdo slyší a zachovávají, co je tu napsáno, neboť čas je blízko.“ (Zj 1,3)

Vrtalo mi to celé hlavou. Jak se může proroctví vztahovat na nynější ‚poslední‘ dobu?“ přemýšlela jsem.

Jenom opravdová modlitba a Duch svatý mohl odkrýt pravdu.

Bůh mi postupně dával poznávat správné odpovědi týkající se výkladu tohoto proroctví pro čas konce…

 

 

 

Výklad proroctví 70 týdnech

 

 

Kam časově zařadit proroctví v knize Daniel o 70-ti týdnech (490 dnech)? (Znovu podotýkám, že jde o 490 dní, ne let.) Již se vyplnilo nebo mluví o poslední době?

Je zajímavé, že právě v posledních letech planety země se budou dít události popsané v proroctví o 70 týdnech knihy Daniel, 9. kapitoly.

Rozebereme si toto proroctví postupně po verších: „Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy, než dojde k zproštění viny, k uvedení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění a proroctví, k pomazání svatyně svatých.“ (Da 9,24)

Možná namítnete, že toto proroctví se již vyplnilo v minulosti. Ano, bylo vyloženo - znázorňovalo 490-ti leté období, začínající v roce 457 př. n. l. výnosem Artarxerxe o vybudování Jeruzaléma a končící v době, kdy byl ukřižování Ježíš, tedy v roce 34 n. l. (dle Da 9, 25-27). Je součástí proroctví o 2300 letech.

 

 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

490 let se odehrává na začátku období 2300 let. (V budoucnosti proběhne až v závěrečné fázi dějin, bude umístěno až na konci tohoto období. – není jisté) Toto proroctví o 490 letech lze totiž vztáhnout na posledních 490 dní (skutečných DNÍ a ne LET). 70 týdnů = 70 * 7 dní = 490 dní.

Jak celé proroctví začíná?

„Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy, než dojde k zproštění viny, k uvedení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění a proroctví, k pomazání svatyně svatých.“ (Da 9,24)

Podíváme se na tento verš detailněji.

Kdy bude „skoncováno s nevěrností“? Kdy budou „zapečetěny hříchy“? Kdy dojde k „zproštění viny“? - Až zazní mocné „Stalo se!“ (Zj 16,17). Bude zapečetěno „vidění a proroctví“, tj. budou u konce proroctví, předpověděné události dojdou naplnění. Svatyně svatých (v nebesích) bude pomazána – Ježíšova služba v ní bude skončena. Krátce na to přijde Ježíš. Při Jeho příchodu bude skoncováno s hříchem, bude vykonán rozsudek nad zlem (viz Zj 15,4; Zj 16,7). Budou odsouzeni zlí lidé, a ti lidé, kteří byli věrní Bohu, budou zproštěni viny (J 5,29).

 

 

 

Sestoupení nebeského města Jeruzaléma

Co se v proroctví Daniele píše dále?

Věz a pochop! Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma až k pomazanému vévodovi uplyne sedm týdnů. Za šedesát dva týdny bude opět vybudováno prostranství a příkop. Ale budou to svízelné doby.“ (Da 9,25)

Pasáž textu: „vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma“ se vykládá jako historická událost - vydání dekretu o vybudování Jeruzaléma r. 457 př. n. l.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Co si ale máme představit vydáním dekretu v budoucnosti? Pokud v minulosti šlo o vybudování Jeruzaléma, a zároveň o vybudování svatyně (chrámu) v Jeruzalémě, jaký chrám má být vybudován v závěru dějin?

Připomeňme si, že stále hovoříme o nebeském chrámu, nebeském městě či nebeské svatyni.

Co ale znamená věta, že „sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu“ (Da 9,24)? Musíme vzít v úvahu, že svaté město Jeruzalém bude viditelné nad zemí ještě dříve, než se zjeví Ježíš v oblacích.

Možná namítnete, že o sestoupení nebeského města se mluví v knize Zjevení ve verši 21,2: ‚A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém.‘ (Zj 21,1.2) Že až po uplynutí tisíciletého období, po zničení satana a veškerého hříchu, až po stvoření nové země a nového nebe sestoupí svaté město Jeruzalém na očištěnou zemi.

Toto město musí být nad zemí, dokud nebude země očištěna od hříchu. Jakmile bude stvořeno „nové nebe a nová země“, pak město sestoupí: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi…“ (Zj 21,3)

Ve verši Zj 21,1.2 se tedy mluví o tom, jak svaté město sestoupí na očištěnou zemi po tisíciletém období, po zničení satana. Určitě se tak nestane v době, kdy lidé uzří odkryté nebe a Desatero (viz kap. Otevření chrámu v nebi).

Město, o kterém píše EGW v uvedeném citátu, je město, kde se nachází Ježíš s anděly a s 144 000 svých vyvolených. Toto město nesestoupí, jak jsem uvedla, ale bude nad zemí.

E. G. Whiteová píše: „…vykoupení budou volat ‚Haleluja‘, když se bude vůz pohybovat směrem k Novému Jeruzalému.“ (Vítězství lásky Boží, E. G. White, str. 404) Vzkříšení pojedou ve voze směrem k Novému Jeruzalému. To znamená, že Jeruzalém se prozatím bude nacházet na nebi a ne na zemi.

V tomto městě bude shromážděno 144 000 vykoupených (více v kap. Zapečetění svatých nebo v kap. První zemětřesení, vzkříšení 144 000). „Veliký zástup“ (Zj 7,9) ostatních věrných věřících společně s nevěřícími lidmi budou stále na zemi. Proběhne závěrečná bitva Harmagedon – útok na svaté město (více v kap. Armagedon). Z toho vyplývá, že doba mezi tím, než se na nebi objeví svaté město Jeruzalém a závěrečným výrokem „Stalo se!“ (Zj 16,17), který poukazuje na ukončení Ježíšovy velekněžské služby v nebi, bude trvat 70 týdnů.

Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma až k pomazanému vévodovi uplyne sedm týdnů.“ (Da 9,25)

„Sedm týdnů“ vyplní mezeru mezi navrácením a vybudováním Jeruzaléma až k pomazanému vévodovi“. Kdo je tím „pomazaným vévodou“? Co tato slova znamenají? – Olej je obrazem Ducha svatého (Iz 61,1; Za 4,2.3.6.11-14; L 4,18; Sk 10,38). Olej se v Izraeli používal k pomazání. Pomazávání byli kněží a králové. Pomazání tedy znamená vylití Ducha svatého. Bohem vyvolený lid bude pomazán – obdrží Ducha svatého v nevídané míře. Bude to tzv. pozdní déšť, který bude vylit po 7 týdnech od „vyjití slova“. (Více v kap. Vylití Ducha).

Jak verš pokračuje dál? – „Za šedesát dva týdny bude opět vybudováno prostranství a příkop. Ale budou to svízelné doby.  Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný zahlazen a nebude již.“ (Da 9,25b.26) Duch svatý bude na věřící lid vylit po dobu 62 týdnů.

Jak pokračuje dál biblický prorocký text? – „Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. Sám skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení.“ (Da 9,26) „Vévoda“, který „skončí v povodni“ bude satan a jeho následovníci. Budou válčit a pustošit. „Vyšli ke králům celého světa, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha… Shromáždili ty krále na místo, zvané hebrejsky Harmagedon.“ (Zj 16,14.16) Bitva u Harmagedonu se strhne těsně před příchodem Ježíše (více kap. Armagedon). Ano, „až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení“ (Da 9,26).

Pak už zbývá jen poslední týden proroctví o 490 dnech. K čemu v něm dojde? – „Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou.“ (Da 9,27a) Tento text se až nápadně shoduje s verši z knihy Zjevení, 11. kapitoly: „Až ukončí své svědectví, vynoří se z propasti dravá šelma, svede s nimi bitvu, přemůže je a usmrtí. Jejich těla zůstanou ležet na náměstí toho velikého města, které se obrazně nazývá Sodoma a Egypt, kde byl také ukřižován jejich Pán. Lidé ze všech národů, čeledí, jazyků a kmenů budou hledět tři a půl dne na jejich mrtvá těla a nedovolí je pochovat. Ale po třech a půl dnech vstoupil do nich duch života přicházející od Boha, postavili se na nohy a hrůza padla na ty, kdo to viděli.“ (Zj 11, 7-9.11) Znovu se odehraje epizoda ukřižování Ježíše. „Svědkové“ (lidé zmocněni Bohem pro vydávání svědectví světu) budou usmrceni a po třech a půl dnech vzkříšeni. Přesně jako Ježíš.

Povšimněme si, že svědkové budou vzkříšeni a vstoupí do nebe: „Ale po třech a půl dnech vstoupil do nich duch života přicházející od Boha, postavili se na nohy a hrůza padla na ty, kdo to viděli. Tu uslyšeli ti dva proroci mocný hlas z nebe: "Vstupte sem!" A vstoupili do nebe v oblaku, a jejich nepřátelé na to hleděli.“ (Zj 11,11.12) Jde o první vzkříšení (oněch 144 000). „V tu hodinu nastalo veliké zemětřesení, desetina toho města se zřítila…“ (Zj 11, 13) V tomto zemětřesení, kdy budou padat města, pukat skály a bít hromy budou vzkříšeni první Ježíšovi věrní = 144 000 vyvolených (více v kap. Zapečetění svatých nebo v kap. První zemětřesení, vzkříšení 144 000).

Celé proroctví z Daniele, 9. kapitoly končí touto větou: „Hle, pustošitel na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí.“ (Da 9,27b)

To znamená, že po vzkříšení 144 000 však ještě nebude následovat konec. Ještě musí uplynout určitý „čas“ než bude „vylito rozhodnutí“, než budou hříšníci a všechno zlo zničeno ohněm při Ježíšově příchodu: „…sestoupil oheň z nebe a pohltil je.“ (Zj 20,9) „…přichází Bůh náš a nehodlá mlčet. Před ním jde oheň sžírající, vichřice běsní kolem něho.“ (Ž 50,3)